Závojenka jarní

Závojenka jarní (Entoloma vernum)

Galerie

Popis

Závojenka jarní je jedovatá. Je to nenápadná lupenatá houba, která roste v době, kdy lidé sbírají čirůvku májovku — a právě s ní se zaměňuje nejčastěji.

Klobouk měří 2–5 cm, výjimečně o něco víc. Je kuželovitý až zvoncovitý, později rozložený, obvykle s ostrým hrbolem uprostřed. Povrch je hladký, za vlhka mírně mastný, hedvábně vláknitý, u vlhkých plodnic bývá okraj krátce prosvítavě rýhovaný. Barva je tmavě šedohnědá až kaštanově hnědá, za sucha vybledá do světle šedohnědé.

Lupeny jsou zprvu bělavé až šedavé, řídké až středně husté, vykrojené nebo úzce připojené k třeni. S dozráváním výtrusů přecházejí do masově růžové až špinavě růžovohnědé barvy — a tohle je klíčový znak celého rodu.

Třeň je 3–8 cm vysoký, štíhlý, válcovitý, šedohnědý, podélně vláknitý až rýhovaný, dutý, křehký a snadno se láme. Nemá prsten ani pochvu.

Dužnina je tenká, šedavá až bělavá, vodnatá, na řezu se nemění. Vůně je nevýrazná až slabě moučná, u některých plodnic nepříjemná.

Výtrusný prach je růžový — u čerstvého otisku sytě masově růžový. To je rozhodující určovací znak a jediný, který spolehlivě odliší závojenky od čirůvek s bílým výtrusným prachem. Otisk uděláš tak, že klobouk položíš lupeny dolů na půl bílého a půl tmavého papíru a necháš pod skleničkou několik hodin. Růžový prach na tmavé polovině je jasně vidět.

Kde roste

Závojenka jarní roste na jaře na travnatých a otevřených místech: na loukách, pastvinách, mezích, v trávnících parků, na okrajích cest, v travnatých lemech lesů, na světlinách a v mladých výsadbách. Objevuje se v jehličnatých i listnatých porostech, často u smrku a borovice, ale i v čistě travnatých plochách bez stromů.

Vyhledává spíš chudší, písčité až mírně kyselé půdy, ale najdeš ji i na běžných trávnících. Roste jednotlivě, roztroušeně nebo v malých skupinkách, nikdy netvoří výrazné čarodějné kruhy jako čirůvka májovka.

Sezona je od dubna do června, s vrcholem v dubnu a květnu. Časově a místně se přesně kryje se sezonou čirůvky májovky — obě houby často rostou na téže louce nebo na témže okraji lesa, ve stejném týdnu. Tohle je jádro problému: kdo sbírá májovky, potká i závojenku.

V ČR je rozšířená po celém území, ale kvůli nenápadnosti a drobným rozměrům se přehlíží.

Kdy roste

Hlavní sezona: duben – květen. Plodnice začínají vyrážet typicky v dubna a jsou k vidění do května. Skutečný start a konec sezony se posouvá podle počasí — sleduj naši aktuální předpověď.

Záměny

Čirůvka májovka (Calocybe gambosa) — jedlá, nejnebezpečnější a nejčastější záměna. Roste ve stejnou dobu na stejných místech. Rozhodují tři znaky, seřazené podle spolehlivosti. Výtrusný prach: čirůvka májovka má bílý, závojenka růžový. Udělej otisk na tmavý papír. Barva lupenů u zralých plodnic: čirůvka má lupeny bílé až krémové a takové zůstávají, závojenka je má u dozrálých plodnic masově růžové až růžovohnědé. Vzhled a stavba: čirůvka májovka je mnohem robustnější a masitější, klobouk 4–12 cm bělavý až smetanový, dužnina bílá a pevná, třeň silný a plný, lupeny husté; závojenka je drobná, tenkomasá, klobouk šedohnědý, třeň dutý a křehký. Čirůvka má výrazně moučnou až okurkovou vůni. Když sbíráš májovky a mezi nimi najdeš drobnou tmavší houbu s narůžovělými lupeny, vyřaď ji i s tím, co se jí v košíku dotýkalo.

Závojenka olovová (Entoloma sinuatum) — jedovatá, blízká příbuzná. Je podstatně větší a mohutnější, klobouk 6–20 cm, šedavý až špinavě bělavý, lupeny žlutavé, později růžové, výtrusný prach růžový. Roste od léta do podzimu, tedy v jinou dobu, ale platí u ní totéž pravidlo růžového otisku.

Další drobné závojenky (rod Entoloma) — rod obsahuje desítky drobných druhů, jejichž rozlišení vyžaduje mikroskop, a řada z nich je jedovatá. Považuj celý rod za nesbíratelný a řiď se pravidlem: houba s růžovým výtrusným prachem do košíku nepatří.

Strmělky a čirůvky s bělavými lupeny — také jarní a travnaté. Mají bílý výtrusný prach a lupeny, které nikdy nezrůžoví.

Špičky a helmovky — drobné houby s podobnými proporcemi, ale s bílým výtrusným prachem a jiným tvarem lupenů. Ani ty nepatří do koše začátečníka.

⚠ Tento druh je smrtelně jedovatá. Pokud si u houby nejsi 100% jistý, nikdy ji nesbírej a hlavně nejez.

Jak Závojenka jarní poznat krok za krokem

Postup slouží k tomu, abys závojenku vyloučil ze sběru májovek.

1. Podívej se na velikost a stavbu. Závojenka jarní je drobná a tenkomasá, klobouk 2–5 cm, třeň štíhlý a dutý. Čirůvka májovka je masitá a robustní, klobouk 4–12 cm, třeň silný a plný.
2. Zkontroluj barvu klobouku. Závojenka je šedohnědá až kaštanová, s ostrým hrbolem uprostřed. Májovka je bělavá až smetanová, bez ostrého hrbolu.
3. Prohlédni lupeny u zralé plodnice. Jakýkoli růžový nádech znamená závojenku. Lupeny májovky zůstávají bílé až krémové.
4. Zmáčkni třeň mezi prsty. Závojenka má třeň dutý a snadno se zlomí, májovka plný a pevný.
5. Udělej výtrusný otisk. Klobouk polož lupeny dolů na papír, přiklop skleničkou a nech několik hodin. Použij papír zpola bílý a zpola tmavý. Růžový prach = závojenka, nesbírej. Bílý prach = čirůvka. Tenhle krok je rozhodující a nedá se ničím nahradit.
6. Zkontroluj bázi třeně. Bez pochvy, bez prstenu — to platí u obou druhů a neodliší je, ale vyloučí muchomůrky.

Srovnání s podobným druhem

ZnakZávojenka jarní (jedovatá)Čirůvka májovka (jedlá)
Výtrusný prachRůžovýBílý
Lupeny zralé plodniceMasově růžové až růžovohnědéBílé až krémové, zůstávají světlé
Klobouk2–5 cm, šedohnědý až kaštanový, ostrý hrbol4–12 cm, bělavý až smetanový, bez ostrého hrbolu
Dužnina a třeňTenká, vodnatá; třeň dutý a křehkýBílá, pevná, silná; třeň plný a robustní
VůněNevýrazná až slabě moučnáVýrazně moučná až okurková
RůstJednotlivě nebo v malých skupinkáchČasto v řadách a čarodějných kruzích
SezonaDuben až červenKonec dubna až červen

Jedlost a kulinární využití

Závojenka jarní je jedovatá. Nesbírej ji a nekonzumuj v žádné úpravě.

Závojenky obsahují toxiny vyvolávající prudký gastroenteritický syndrom. Přesné složení není u všech druhů rodu popsané; u lépe prozkoumané závojenky olovové se uvádějí látky poškozující sliznici zažívacího traktu. Tepelná úprava je neničí — vaření, smažení ani sušení otravu nezabrání.

Příznaky nastupují poměrně rychle, obvykle za 30 minut až 2 hodiny po požití. Projeví se opakovaným zvracením, vodnatým průjmem, silnými křečemi v břiše, bolestí hlavy, slabostí a pocením. Otrava bývá vyčerpávající a nebezpečná hlavně ztrátou tekutin a minerálů, což je zvlášť rizikové u dětí a starších lidí. U závojenek je popsáno i přechodné poškození jater.

Při podezření na otravu vyhledej lékařskou pomoc. Uschovej zbytky houby, obaly i zvratky, usnadní to určení. Nečekej, jestli to přejde samo.

Toxikologické informační středisko Praha, nepřetržitě: 224 919 293 a 224 915 402.

Praktické pravidlo pro jarní louky: než dáš do košíku první májovku, udělej z jednoho klobouku výtrusný otisk. Bílý prach znamená čirůvku, růžový závojenku. Vizuální dojem „vypadá jako májovka“ na to nestačí, protože obě houby rostou vedle sebe a začátečník je rozliší špatně.

Sušení, mražení a uchování

Žádné. Závojenka jarní se nezpracovává. Toxiny nejsou tepelnou úpravou zničeny, sušení ani mražení na tom nic nemění a neexistuje způsob, jak ji upravit k jídlu.

Když ji omylem přineseš domů mezi májovkami, vyhoď celý sběr. Drobné plodnice se v košíku drolí a jednotlivé kusy se dají těžko dohledat, takže riskovat se nevyplatí.

Toxikologické informační středisko Praha, nepřetržitě: 224 919 293 a 224 915 402.

Jak Závojenka jarní najít

Odstavec ti neříká, kde závojenku sbírat, ale kde na ni narazíš při sběru májovek.

Roste od nížin do podhůří, na travnatých a otevřených místech: louky, pastviny, meze, parkové trávníky, okraje cest, světliny, mladé výsadby a travnaté lemy lesů. Vyhledává spíš chudší a písčité půdy, ale objeví se i na běžném trávníku.

Sezona duben až červen, s vrcholem v dubnu a květnu, tedy přesně v době májovek. Po teplém dešti vyráží během několika dnů.

Je nenápadná — drobná, šedohnědá, schovaná v trávě. Právě proto ji lidé sbírají „mimochodem“, když prohledávají místo s májovkami a berou všechno, co jim připadá podobné. Když na travnaté ploše sbíráš májovky, ber jen plodnice, které bezpečně poznáš, a první otisk udělej vždycky.

Lidové názvy

Závojenka jarní nemá ustálené lidové názvy — je drobná, nenápadná a lidová tradice se jí nezabývala. Ojediněle se pro drobné jarní závojenky používá „růžovka“ nebo „růžovopěnka“ podle barvy lupenů a výtrusného prachu. Pozor: v některých krajích se název „závojenka“ volně používá i pro jiné houby, včetně ucháče, což je matoucí a určovat podle toho nelze.

Časté dotazy — Závojenka jarní

Kdy roste závojenka jarní?

Hlavní sezona připadá na období od dubna do května. Přesný začátek i konec se ale každý rok posouvá podle počasí — plodnice vyrážejí zhruba 5–10 dní po vydatném dešti, když teploty neklesnou pod 10 °C.

Kde roste závojenka jarní?

Závojenka jarní roste na jaře na travnatých a otevřených místech: na loukách, pastvinách, mezích, v trávnících parků, na okrajích cest, v travnatých lemech lesů, na světlinách a v mladých výsadbách. Objevuje se v jehličnatých i listnatých porostech, často u smrku a borovice, ale i v čistě travnatých plochách bez stromů. Vyhledává spíš chudší, písčité až mírně kyselé půdy, ale najdeš ji i na běžných trávnících. Roste jednotlivě, roztroušeně nebo v malých skupinkách, nikdy netvoří výrazné čarodějné kruhy jako čirůvka májovka. Sezona je od dubna do června, s vrcholem v dubnu a květnu. Časově a místně se přesně kryje se sezonou čirůvky májovky — obě houby často rostou na téže louce nebo na témže okraji lesa, ve stejném týdnu. Tohle je jádro problému: kdo sbírá májovky, potká i závojenku. V ČR je rozšířená po celém území, ale kvůli nenápadnosti a drobným rozměrům se přehlíží.

Je závojenka jarní jedlá?

V našem atlasu je závojenka jarní vedená jako smrtelně jedovatá. Tento druh nesbírej ani neochutnávej. Otrava houbami se často projeví až po mnoha hodinách, kdy už bývá pozdě.

S čím si lze splést závojenku jarní?

Čirůvka májovka (Calocybe gambosa) — jedlá, nejnebezpečnější a nejčastější záměna. Roste ve stejnou dobu na stejných místech. Rozhodují tři znaky, seřazené podle spolehlivosti. Výtrusný prach: čirůvka májovka má bílý, závojenka růžový. Udělej otisk na tmavý papír. Barva lupenů u zralých plodnic: čirůvka má lupeny bílé až krémové a takové zůstávají, závojenka je má u dozrálých plodnic masově růžové až růžovohnědé. Vzhled a stavba: čirůvka májovka je mnohem robustnější a masitější, klobouk 4–12 cm bělavý až smetanový, dužnina bílá a pevná, třeň silný a plný, lupeny husté; závojenka je drobná, tenkomasá, klobouk šedohnědý, třeň dutý a křehký. Čirůvka má výrazně moučnou až okurkovou vůni. Když sbíráš májovky a mezi nimi najdeš drobnou tmavší houbu s narůžovělými lupeny, vyřaď ji i s tím, co se jí v košíku dotýkalo. Závojenka olovová (Entoloma sinuatum) — jedovatá, blízká příbuzná. Je podstatně větší a mohutnější, klobouk 6–20 cm, šedavý až špinavě bělavý, lupeny žlutavé, později růžové, výtrusný prach růžový. Roste od léta do podzimu, tedy v jinou dobu, ale platí u ní totéž pravidlo růžového otisku. Další drobné závojenky (rod Entoloma) — rod obsahuje desítky drobných druhů, jejichž rozlišení vyžaduje mikroskop, a řada z nich je jedovatá. Považuj celý rod za nesbíratelný a řiď se pravidlem: houba s růžovým výtrusným prachem do košíku nepatří. Strmělky a čirůvky s bělavými lupeny — také jarní a travnaté. Mají bílý výtrusný prach a lupeny, které nikdy nezrůžoví. Špičky a helmovky — drobné houby s podobnými proporcemi, ale s bílým výtrusným prachem a jiným tvarem lupenů. Ani ty nepatří do koše začátečníka.

Popisy v atlasu vycházejí z dostupné literatury a průběžně je zpřesňujeme. Slouží jako vodítko, ne jako záruka správného určení — u hub platí bez výjimky, že co bezpečně nepoznáš, to nesbírej a nejez. Při podezření na otravu volej Toxikologické informační středisko Praha, 224 919 293 (nepřetržitě).